V posledním roce procházelo Kosovo nejen pandemickou, ale i ústavní krizí, která vrcholila předčasnými volbami 14. února letošního roku. Jejich výsledek však dává Kosovanům naději na změnu politického směřování a stabilní vládu. Jasným vítězem voleb se stalo levicové hnutí Vetëvendosje s rekordní podporou více než 50 % hlasů. Pro jeho lídra Albina Kurtiho je toto vítězství zadostiučiněním po neslavném konci jeho loňského krátkého premiérského období. To skončilo vypovězením koaliční smlouvy od menšího koaličního partnera a odchodem Vetëvendosje do opozice.
V současné situaci Kurti nepotřebuje k vládnutí žádnou další majoritní stranu. De iure vytvoří vládu sám, de facto bude vládnout s podporou menšinových stran. Těm za podporu klíčových reforem Kurti pomůže prosadit témata spojená s etnickými menšinami. Volební systém Kosova podobně jako v jiných balkánských státech umožňuje stranám etnických minorit proniknout do poslanecké sněmovny pokud překročí 0,1 % hlasů (po posledních volbách je jich v parlamentu 10). Opravdovou zajímavostí jsou tři strany reprezentující romskou populaci, která se ale hlásí ke trojí různé sebeidentifikaci (Egypťané, Aškalové a Romové). Tento fakt umožňuje menšinám v zemích historicky postižených etnickými konflikty podílet se na rozhodování na celostátní úrovni. Právě o poslance z kosovských etnických menšin – Romy, Bosňáky nebo Turky se bude Albin Kurti opírat v následujícím období.
Faton Beqiri (student geografie na Přírodovědecké fakulty Prištinské univerzity) si od nové vlády slibuje výraznou proměnu hlavně sociální politiky. Po letech vlády převážně pravicových stran je podle něj (a většiny jeho spoluobčanů) čas na rozvoj politik sociálního státu. Kurti slíbil zavést rodičovskou dovolenou, sociální dávky na bydlení a stravu pro nejchudší a další sociální benefity, které nám připadají automatické, ale Kosovo většinu z nich postrádá. Politika Vetëvendosje dále stojí na zlepšení úrovně školství a zdravotnictví a na boji proti korupci. Albin Kurti se jako bývalý studentský vůdce protisrbského odboje spolu se současnou prezidentkou Vjosou Osmani dlouhodobě profilují jako politici “bez škraloupu”, kteří se pokusí zatočit s všudy přítomnou korupcí a organizovaným zločinem, které trápí Kosovo od jeho vzniku. Podle Fatona Beqiriho důvěra společnosti v to, že Kurti a jeho lidé dokáží očistit kosovskou politiku a vůbec celou administrativu, dlouhodobě vede ke zvyšující se popularitě Vetëvendosje. Právě morální kredit a to, že Kurti narozdíl od vládnoucích stran nabídnul voličům plán na řešení ožehavých problémů v sociální sféře, školství a zdravotnictví, byl klíčem k jeho vítězství.
Velmi zajímavé bude sledovat Kurtiho politiku směrem k Srbsku. Jeho rétorika je mnohem agresivnější než smířlivý tón dlouhodobých lídrů kosovské politiky Haradinaje a Thaçiho. Kurti se nechal slyšel, že by Srbsko mělo zaplatit za genocidu páchanou na občanech Kosova a postarat se o navrácení těl lidí zmizených během roku 1999. Mimo to požaduje Vetëvendosje ukončení fungování paralelních struktur (školství, zdravotnictví atd.), které v Kosovu Srbsko provozuje od konce války. Tento konfrontační styl je velmi nelibě sledován v Bělehradě a může být pro Alexandra Vučiće dobrou záminkou ukončit rozhovory mezi oběma státy zahájené v loňském roce ve Washingtonu. Aktuální pozice Spojených států je však neznámá. Pro Joe Bidena je sice Kosovo podle jeho slov symbolické (jeho syn zde pomáhal vytvářet legislativní systém), ale prozatím se ke kosovsko-srbským rozhovorům nevyjádřil. Jedno je jisté, pokud bude chtít navázat na Donalda Trumpa a udržet obě strany u jednacího stolu, bude muset tlačit na Albana Kurtiho, aby svou rétoriku zmírnil.
Cílem Evropské unie by mělo být rychlé navázání kontaktu s Albinem Kurtim a podpora jeho proreformního programu, který má za cíl stabilizaci životní úrovně Kosova. To by měl být z dlouhodobého hlediska cíl celé Evropy, ať už v kontextu kosovské emigrace, tak v kontextu vztahů se Srbskem nebo omezování pronikání salafismu do Evropy. Bohužel nechuť zejména Francie k dalšímu rozšiřování Evropské unie na západním Balkáně vede ke ztrátě popularity EU. Nesplněné sliby o bezvízovém styku, slibované v diskuzi o demarkaci hranic s Černou Horou, podle Fatona Beqiriho výrazně snížili důvěru v EU jako instituci, která chce Kosovu pomoci k rozvoji.
